Kouzelná Freya (18) - Nová škola

3. září 2016 v 14:06 | The Sims Ever - Chells |  Kouzelná Freya



Uč. Prais: No jo, blbosti by vám šly, ale co se něco naučit?
Paul slezl ze stolu, ale pořád se nepřestával pochechtávat.
Uč. Prais: Mám tu několik předmětů a vy se je teď budete učit přeměňovat, jo?

Všichni jsme se přesunuli dopředu a začali si prohlížet věci položené na stole.
Uč. Prais: Tak šup do toho.
Každý z nás se zaměřil na některý předmět, no moc nám to nešlo, naštěstí hodina utekla rychle....a my jsme ze třídy taky rychle utekli.

Monique: Máš ty vlasy teď lepší.
Freya: Jo, už nevypadám jako s hrncem na hlavě.
Obě jsme se rozesmály.
Freya: Už aby se mi ta barva vymyla úplně.
Od incidentu s hledáním Pippy už utekly skoro tři týdny. Letní pobyt se nám pomalu, ale jistě blížil ke konci.

Zrovna jsme se hrnuly na ubytovnu, když nás zastavil pan Swan.
Swan: A vy dvě mi budete pomáhat učit tančit žáky podzimního kurzu?
Freya: Já bych do toho i šla....
Monique: To já taky.
Swan: Dobře, tady mi napište celé jméno a mail, budu se těšit.
Monique: My taky.

Zalezly jsme na pokoj, a začaly si povídat o tom co nás čeká - studium na nějaké super střední pro kouzelné bytosti, taneční, znělo to dobře.
Najednou se ozvalo zaklepání na dveře. Otevřela jsem a stála tam Praisová.
Uč. Prais: Freyo, máš chvilku? Někdo by s tebou chtěl mluvit.
Freya: Jasně.

Praisová si to namířila dolů ze schodů a mě se zmocnila nervozita. Nevěděla jsem, kdo mě tam čeká a nakonec jsem ani nevěděla, jestli to bude příjemné překvapení.
Sešly jsme do klubovny tam seděly tři ženy, jedna byla p.uč. Deidra Adams (sestra Pippy), druhou jsem tu párkrát potkala, ale neznala jsem ji a třetí jsem taky neznala.
Uč. Prais: Tak paní učitelku Adamsovou znáš. Toto je paní učitelka Idelin Handridsová, která taky dělá studijní poradkyni. A tohle je paní ředitelka Elza Choudiová.
Ruku jsem si podala se všemi.

Potom jsem hodila tázavý pohled po Praisové.
Ředitelka: Zavolaly jsme si tě sem protože pro tebe máme překvapení.
Freya: Aha.
Teď už jsem se ale opravdu nervózně třásla.
Ředitelka: Už máš domluvený internát?
Freya: Vlastně ještě ne.

Ředitelka: To je dobře, protože pro tebe máme něco lepšího. Kousek od školy je domeček, patří samozřejmě škole, je rok prázdný, před tím tam bydlely dvě holky, ale ty už jsou dávno odmaturované. Tak jsem si říkala, že ti ho nabídnu, asi tam bude potřeba trochu uklidit a poslala bych ti tam pak školníka, aby se podíval na rozvody a tak, ale určitě se ti tam bude líbit. Můžeš si tam někoho nastěhovat, třeba tu tvoji kamarádku. Jak se jmenuje? Monique? Můžete být spolubydlící.
Tak tohle jsem teda fakt nečekala. Dům?! V panice jsem se otočila na Praisovou.
Uč. Prais: Vem to.
V ústech mi vyschlo.
Freya: Když já nevím.
Uč. Adams: No ták.
Freya: Tak jo.

S ředitelkou jsme si podaly ruce a domluvily se, že se nastěhuji hned prvního září. A Monique dost možná se mnou.
Ještě chvíli jsme si povídaly, potom jsme se rozloučily. Začínala jsem se do nové školy těšit. Mělo to být jenom na půl roku, potom půl roku na normální škole a v září zase na kouzelné.
Vyběhla jsem po schodech nahoru, existovala jedna neodkladná věc, kterou jsme teď musela nutně říct Monique. Sakra, máme barák!

Zrovna jsme se s Monique radovaly, když zazvonil mobil.
Freya: Halo?
Babička: Ahoj.
Freya: Babi!
Babička: Ráda tě slyším, tak co, budeš bydlet v tom domečku?
Freya: Jasně, a jak to víš?

S babičkou jsem si povídaly snad půl hodiny, probraly jsme všechno od toho, co se stalo, až po to, co se stane. Potom jsme se rozloučily a já jsem babičce ještě jednou poděkovala za to, že mi pomohla.

Nezbylo, než si užít zbytek pobytu, a potom se rozloučit a vyrazit domů. Ale ne na dlouho.

1. září
Ulicí jsem mířila k neznámé budově. U dveří se kupil hlouček lidí. Trochu jsem se bála nových spolužáků, ale na druhou stranu jsem se těšila na Monique a na ostatní.

Nesměle jsem vstoupila dovnitř, u dveří byl rozpis, kde najdeme naše nové třídy. Zahlída jsem v davu dívku s dlouhými blond vasy, Mona! Nenápadně jsem se vydala za ní, tak aspoň nejsem na hledání třídy sama. Mona v záhybu chodby zabočila, prošla kolem jídelny a zabočila ještě jednou. Nakonec zašla do dveří po její pravé ruce, kam jsem následně zamířila i já.

Byla jsem bouřlivě přivítaná známými, potom tam byli ještě další, které jsem neznala. Na tolik míst ve třídě, nás bylo poměrně málo, ale Mona mi řeka, že budeme bývat na některé předměty spojení ještě s jinou třídou.

Potom zazvonilo a přišla mladá učitelka, která se nám představila jako Simone Blame. Byla jsem ráda, že mám zrovna ji, vypadala sympaticky.

O přestávce jsem se dala do řeči se všemi, které jsem znala, seděli jsme v hloučku v zadních lavicích. Za oknem jsem zahlédla známou postavu, na chvíli mě to zmátlo a nevěděla jsem, kdo to je. No jasně Adamsová, málem jsem ji nepoznala. Stála vzadu na parkovišti a bavila se z nějakým pánem (později jsem zjistila, že to je školník).

O přestávce jsem se šla projít po chodbě nové školy.
Monique: Hej, Freyo!
Cukla jsem sebou.
Freya: Monique! Ráda tě vidím.
Monique: Já tě taky. Odpoledne se půjdeme podívat s vaší třídní na ten barák.

Odpoledne jsme se sešly před školou se zástupkyní.
Třídní: Tak pojďte dámy.
Dům nebyl nějak velký, ale pro nás dvě vypadal akorát.

Monique: Já myslím, že to vypadá dobře.
V patře jsme si každá zabraly jeden pokoj a nastěhovaly si věci. Něco mi říká, to polelí tady bude bezva.


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ












.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama